Po Václavu Vojtěchovi vlastnila Horažďovice jeho manželka Klára Bernardina z Maltzanu († 1719) a poté jejich vnučka Marie Filipína Harrachová, provdaná Thun-Hohensteinová (1693–1763). Jako velmi mladá ovdověla a za svého nezletilého syna spravovala obrovský thunovský majetek v severních Čechách, o Horažďovice proto
Připravujeme rovněž vlastní vydavatelství, thematicky zaměřené v prvé řadě na sudetika. Další informace… E-shop. Ve spolkovém e-shopu si můžete objednat různé propagační předměty, odznaky, nálepky apod. Další informace… Podpora. Jak můžete náš spolek a jeho činnost podpořit. Další informace…
Rovněž křesťané žijící v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a to napříč všemi konfesemi a národnostmi, prošli za nacismu a komunismu těžkou zkouškou pronásledování. Oba násilné totalitní režimy považovaly náboženství a církve za nebezpečného protivníka a vymezovaly se vůči nim s nebývalou agresivitou.
Dějiny zámků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. To chci . Výpravná publikace Dějiny zámků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je podrobnou encyklopedií našich zámků, která sleduje jejich vývoj od renesančních paláců po romantická historizující sídla 19. století.
In: Život pražských paláců : šlechtické paláce jako součást městského organismu od středověku na práh moderní doby. Praha: Scriptorium, 2009. ISBN 978-80-86852-30-0. S. 193–217. JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. Silný vítr a déšť přinesla bouře Ciarán, která se z Atlantiku přenesla nad jižní Anglii. Ve velké míře bude ovlivňovat i počasí v Česku. Nárazy větru mohou na Moravě a ve Slezsku, na Českomoravské vrchovině a v části východních Čech dosáhnout hodnot kolem 70 km/h, na horách až 110 km/h. Meteorologové tak varují před větrem a doporučují ostražitost při Rottalové ( německy Rottal, ale též Rotthal či Rothal) byli původem rakouský šlechtický rod, od počátku 17. století usazený na Moravě. Během třicetileté války a krátce poté získali rozsáhlý majetek v oblasti Hostýnských vrchů ( Napajedla, Otrokovice, Zlín, Tlumačov, Bystřice pod Hostýnem ), přičemž jejich
Jak se kdy v Čechách tancovalo: dějiny tance v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku, z věků nejstarších až do nové doby se zvláštním zřetelem k dějinám tance vůbek. Se 136 vyobrazeními: Author: Čeněk Zíbrt: Publisher: F. Šimáček, 1895: Original from: Indiana University: Digitized: Aug 15, 2009: Length: 391
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Louzek – hrad, s. 125. Související články. Seznam hradů v Jihočeském kraji; Hrady na Malši; Externí odkazy Od 18. století vlastnili řadu hradů a zámků na Moravě, díky nákupům a sňatkům vytvořili majetkovou základnu na jižní Moravě, mimo jiné byli posledními soukromými držiteli hradu Pernštejn. Do 20. století přežila jediná linie, která se přihlásila k německé národnosti a veškerý majetek byl v roce 1945 zkonfiskován. Zámek v kultuře. Na zámku se odehrává děj románu Tiché vody od Bohumila Havlasy. Literatura. Kolektiv autorů. Encyklopedie českých tvrzí. 1. vyd. Díl I. A–J. Praha: Argo, 1998. 272 s. ISBN 80-7203-068-X. Heslo Brloh, s. 152–153. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska.
09.09.2022. Velice příjemná encyklopedistická série týkající se hradů, zámků a tvrzí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Tento díl se týká tedy Jižní Moravy. Řekl, že toto je asi nejlépe zpracovaný díl z celé série. Pánové Ladislav Hosák a Metoděj Zemek si opravdu dali tady s tímto dílem záležet.
V polovině 16. století (v roce 1557) vlastnili v Čechách a na Moravě páni 55 % a rytíři 45 % veškerých šlechtických držav, po třicetileté válce (v roce 1654) páni vlastnili už 85 %, zatímco rytíři pouhých 15 % držav. Ve Slezsku si rytířský stav svou pozici udržel.
Oliva, K. Retrográdní slovník k dílu Dr. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách" I-V, 1976. Olivová-Nezbedová, L. Pomístní jména jakožto důležitý faktor při určování a lokalizaci zaniklých osad. HG 25, 1986, 255–267. PJČ, 1995. Pleskalová, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku, 1992. zV2DfV.
  • u7bm3scsuv.pages.dev/444
  • u7bm3scsuv.pages.dev/279
  • u7bm3scsuv.pages.dev/332
  • u7bm3scsuv.pages.dev/290
  • u7bm3scsuv.pages.dev/448
  • u7bm3scsuv.pages.dev/151
  • u7bm3scsuv.pages.dev/319
  • u7bm3scsuv.pages.dev/266
  • dějiny zámků v čechách na moravě a ve slezsku